Zážitky z kontaktní kampaně

Letos jsem se tak angažoval v kontaktní kampani za Svobodné. Jak to vypadá očima takového "rozdávače letáků"? A co říkali lidé, kteří se s námi dali do řeči?

K pomáhání Svobodných v kampani jsem měl dvě motivace. Jednak jsem byl docela spokojený s tím, jak se strana v předvolební době prezentovala (pozitivně, liberálně), a obával jsem se, že případný neúspěch se dá za vinu právě těmto aspektům. A druhá, osobní motivace zkrátka byla, že to může být docela zábava, a pro mne, jak jinak nejsem moc zvyklý oslovovat cizí lidi, to může být i docela dobrý trénink.

V úvodním krátkém školení mi bylo řečeno, že o informace lidem většinou nejde, takže je hlavní se hezky usmívat, pozdravit je, mile se s nimi rozloučit i když si letáček nevezmou... Je to trochu deziluze, že toto je to zásadní, ale lidská psychologie je holt divná. Takže většinou jsem s úsměvem mlel takové "Dobrý den, hezký den." :-D

Někdy se s námi někdo ale dal do řeči. Uvedu tady pár takových rozhovorů, které mi přišly zajímavé. Nepamatuju si je explicitně, ale pokusil jsem se zachovat vyznění.

-----------------------------------------------------

Paní: "Ještě jsem se vás chtěla zeptat, jaký je váš názor na prezidenta Zemana?"

(mně v tuhle chvíli probíhá hlavou: "hm, a ta paní Zemanovi fandí, nebo ho nesnáší?")

Kolega: "Tak, strana k tomu nemá oficiální stanovisko, ale za sebe můžu říct, že jsou i lepší kandidáti."

Paní: "Myslíte?" (Á, už víme, na čem jsme :-) )

Kolega: "Tak já třeba na prezidenta podporuji pana Kuberu."

Paní: "Jo, ten je docela rozumnej. A co vám vadí na Zemanovi?"

Kolega: "Že je to typickej levičák, je z ČSSD."

Paní: "Ale on z ČSSD odešel..."

Vzdaluji se. Ale předpokládám, že se ti dva asi úplně neshodnou... :-) Občas zaslechnu, jak kolega říká "No vidíte, i na tomhle se shodnem."

-----------------------------------------------------

Pán: "Mám jenom jednu otázku. Chcete tu ty okupanty, co přišli znásilňovat naše ženy?"

Kolega: "Myslíte uprchlíky?"

Pán: "To nejsou žádní uprchlíci. To jsou okupanti!"

(no samozřejmě že se k takovým lidem musí přistupovat jinou rétorikou)

Já: "Samozřejmě je tu nechceme (mé svědomí je čisté, opravdu nechci okupanty, co znásilňují ženy :-) ). Náš europoslanec, Petr Mach, od počátku hlasitě kritizoval Evropské kvóty na přerozdělování migrantů."

Pán: "No jo, europoslanec, těm jde akorát o koryto."

Já: "No, Petr Mach právě rezignoval na europoslance..."

Pán: "Jó Petr Mach, ten je snad jedinej rozumnej. A on teda rezignoval? Proč? Ten se mi v tom europarlamentu docela líbil."

Já: "Tak ono tam toho nejde moc prosadit, co si budeme povídat. Takže se rozhodl místo toho věnovat kampani do poslanecké sněmovny."

Pán: "Tak to je machr, že to udělal, to teda jo."

(Pak tento pán odejde, po čase se tento pán vrátí, a dá se do řeči s kolegou. Zaznamenávám jenom část rozhovoru, baví se o Machovi.)

Kolega: "Je to člověk, který má pevné názory."

Pán: "Tak já vám to asi hodím. Váhal jsem mezi třemi stranami."

Kolega: "A můžu se zeptat, o kom jste ještě uvažoval."

Pán: "No tak ještě Okamura... a DSSS."

Po odchodu pána se na sebe tak podíváme.

Kolega: "Toho Okamuru jsem čekal, ale DSSS, to je docela síla."

To je takové dilema liberálního agitátora. Máme mít větši radost z hlasů přebraných Pirátům nebo z hlasů přebraných SPD?

------------------------------------------------------

Kolega1: "Ty tam máš tolik lidí, proč jim to nerozdáváš?"

Kolega2: "Přece to nebudu dávat lidem, kteří jsou zjevně cizinci."

Já: (bylo to myšleno s humorem, ale dost možná to nebylo jasné) "Nesmíš bejt takovej rasista."

Kolega2: Já nejsem rasista.

------------------------------------------------------

Pán: "A vy ho znáte, toho vašeho lídra?"

Já: "No, ne úplně osobně, ale docela jo."

Pán: "A myslíte, že je to chlap jak má být, nebo že mu jde jenom o koryto?"

Já: "No, on teď před volbami udělal takové gesto, že rezignoval na europoslance, aby dal najevo, že je pro něj Česká sněmovna důležitější než europarlament."

Pán: "Jako že by tam moh' ještě tak rok dva být, a odešel."

Já: "No, tak."

Pán: "Hm... tak to je gesto teda, to se jen tak nevidí. Za to palec nahoru."

...

Pán: "Vy jste ještě mladí, tak toho tolik nevíte. Nejvíc to tady rozkradla ODS s Klausem. Ale Babiš ten to tady dá do pořádku, na toho se dá spolehnout."

Já: "Myslíte?"

Pán: "No to vím."

(oponovat mu asi moc nebude mít cenu...)

Pán: "A můžu se zeptat, je ten váš předseda spíše pravicového zaměření?"

Já: "Jojo, jsme pravicoví."

Pán: "No... tak ono to taky nemusí rovnou znamenat, že je to špatný člověk, že? Ta rezignace, to respekt, to se jen tak nevidí."

-----------------------------------------------------

Já: "Dobrý den, znáte Svobodné?"

Paní: "Zrovna na vás myslím, že vás asi budu volit. Tak to bude asi znamení."

Já: "To nás těší. :-)"

Paní: "Je to děs dneska, ta mládež pořád jenom sedí u počítače. Potřebujou provětrat. Já si pamatuju, jak jsme jako mladí orali brambory, a jak jsme se měli dobře."

Já: (nadhazuji naše téma, které by paní mohlo imponovat) "No, a dneska je to na polích samá dotovaná řepka."

Paní: "Přesně, a to je špatně. Ono se říká, jak bylo za komunismusmu zle. Ale asi to nebylo až tak špatný, když nám bylo tak hezky,"

Trochu mě zaráží, co ji přimělo uvažovat zrovna nad Svobodnými. Až z odstupem času si říkám... nespletla si nás se Zelenými?

-----------------------------------------------------

Paní: "Je to hrůza v tý politice. To víte, že Zeman omilostnil Babiše?"

Kolega: "Vážně?"

Paní: "Tady je to v novinách (vytahuje Metro), a hele, tady píšou, že Piráti vyjednávají s ANO."

Já: "Počkejte paní, to máte nějaký fejkový noviny, ne?"

Kolega: "Jé heleďte, tady to píšou malými písmenky, inzerce TOP09. Je to jenom reklama. To je neskutečný, co si dovolí."

Já: "Noviny začinají až tady, podívejte."

-------------------------------------------------------

Jinak rád obhlédnu i na akce jiných stran. Na Andělu jsem potkal jednu obvlášť kuriózní: Tondu Blaníka, jak sbírá podpisy pro prezidentskou kampaň. Pro ty, kdo neví, oč se jedná, Kancelář Blaník je sprostá politická satira, kde Tonda Blaník reprezentuje lobbistu, který skrze svoje kontakty řídí politickou scénu. Mně se líbily třeba díly Nadsobotka, Biobabiš či Žito. Teď měl ale Tonda Blaník (tj. herec Marek Daniel) na Andělu obyčejný petiční stolek, kde sbíral podpisy pod svou kandidaturu. Vykřikoval u toho jednak nějaká obyčejná nic neříkající hesla, a občas něco extra jako "Máslo levnější než mlíko." nebo "Korupce pro každého." Každopádně na veřejnost to hrál docela dobře, jedna paní mu tam vyčetla, že to všechno stejně jenom slibuje, a pak to nesplní. A nemyslím, že to byla herečka. Já se mu podepsal na petici.

A později, když jsem rozdával letáky, šel Tonda Blaník se svou cedulí "Blaník na hrad" kolem mně. Tak ho oslovím standardní frází.

Já: "Dobrý den, znáte Svobodné?"

Tonda Blaník: (suše) "Znám."

Musím se přiznat, že mě to trochu zaskočilo. Obvykle k tomu lidi dodají nějaký postoj jako "Znám a volím vás.", "Já už to mám." či "Ten váš Mach, to je pěknej demagog". Ale co mám říct teď? ... Když popošel o kousek a se svou cedulí "Blaník na hrad" se zastavil, tak jsem ještě trochu využil, jakou mám u sebe celebritu.

Já: "A pane Blaník, nemohl byste nějak zařídit, abychom se dostali do parlamentu?"

Tonda Blaník: (suše) "Ne."

Já: (po chvíli): To jste mě teda zklamal.

No, a bez Tondy Blaníka není divu, že jsme dopadli, jak jsme dopadli :-)