Jak v komunálních volbách (ne)volíme osobnosti

Myšlenka systému komunálních voleb je zhruba umožnit lidem volit "jednotlivé kandidáty" a současně "zachovat stranický systém". Jak můžete volit, se dočtete skoro všude, ale co ta volba pak přesně znamená?

Systém hlasování v komunálních volbách stručně probíhá podle následujícího diagramu.

Tady si tento diagram postupně projdeme.

Hlasovací lístek -> hlasy kandidátům

Hlasovací lístek je plachta (aspoň u nás v Praze poměrně velká :-) ),
na které se nachází jednotliví kandidáti rozdělení do stran. Každá
strana smí nabídnout nanejvýš tolik kandidátů, kolik je počet členů
volených do příslušného zastupitelstva obce, ale prakticky každá
relevantní strana nabídne přesně tento počet (proč to dělají, si vysvětlíme
za chvíli). Tento "počet členů volených do příslušného zastupitelstva
obce" se tu bude vyskytovat častěji, tak jej označíme jako M
(maximální možný počet kandidátů).

Volič smí na hlasovacím lístku zaškrtnout nanejvýš M křížků celkem, a
nadto může udělat křížek i u jedné strany (nebo i může udělat jenom
křížek u strany, a u žádného jména). Zde je dobré si uvědomit, že
jakoukoli volbu lze provést pomocí křížků u jmen, křížek u strany je
jenom zkratka, aby volič nemusel křížkovat jako pako. Konkrétní
význam křížku u strany S pak je následující (vzkaz pro volební komisi):

• Smažte všechny křížky u jmen strany S.
• Spočtěte počet křížků u ostatních stran, označíme jej jako x.
• Prvním (M-x) kandidátům strany S udělte křížek (hlas).

Ano, preferenční hlasy pro stranu, kterou volíte, se mažou. Jakkoli
absurdně to může znít, "preferenční" hlasy se počítají jenom v těch
všech ostatních stranách, kterým jste velký křížek neudělili.

Takto se hlasovací lístek převede na lístek, na kterém už jsou pouze
křížky u jmen. První krok sčítání hlasů spočívá v tom, že se u každého
kandidáta spočítá, kolik dostal hlasů. Takže jsme ve stavu, kdy každý
kandidát dostal určitý počet hlasů. Ale cesta k určení toho, kteří
kandidáti nakonec zasednou v zastupitelstvu, je ještě dlouhá.

Hlasy kandidátům -> hlasy stranám

Nyní totiž za každou stranu spočteme součet hlasů všech kandidátů --
to bude počet hlasů pro danou stranu. A je to to hlavní číslo
v procesu vyhodnocování voleb. Takže když volič zaškrtne křížek
u strany, a nikde jinde, dá tím křížek všem kandidátům této strany,
neboli straně dává M hlasů... Teda většinou, strana může dostat hlasů
vždy nanejvýš tolik, kolik lidí má na kandidátce. Když tedy dáte hlas
straně s nenaplněnou kandidátkou, má tento hlas nižší váhu než, když
jej udělíte straně s naplněnou kandidátkou. To je důvod, proč se
strany před komunálními volbami snaží shánět lidi na kandidátku jak
diví. Nejde o to, jestli nenaplněná kandidátka působí hůř u lidí,
ale zejména takovou stranu znevýhodňuje sám systém.

Současně je toho patrné, proč strany nerady vidí, když voliči
udělují preferenční hlasy. Když dáváte hlasy jenom některým lidem na
kandidátce vaší strany, má z toho strana jako celek méně hlasů. A to
paradoxně může i způsobit, že se to zastupitelstva nedostane vámi
volený kandidát, protože jste chtěli volit jenom jeho místo
abyste volili celou stranu.

Co by mohlo dávat smysl, je "negativní preferenční hlas" -- když dáte
křížek všem kandidátům až na jednoho, váš hlas celé straně se příliš
neoslabí, a ten "strašně zkorumpovaný kandidát" bude mít menši šanci
se tam dostat. Nicméně, ani tento přístup moc nefunguje, jak si
vysvětlíme v další části.

Hlasy kandidátům -> přeuspořádání kandidátky

Vedle toho, že hlasy kandidátům slouží na to, aby postoupily straně,
mohou určovat i pořadí těchto kandidátů na kandidátce. Aby kandidát
postoupil vpřed, musí mít o alespoň 10% (procent, nikoli procentních
bodů :-) ) hlasů víc než průměrný kandidát strany. Poznamenejme, že tato
desetiprocentní hranice znevýhodňuje "negativní preferenční
hlasy". I kdyby byl jeden kandidát K tak zkorumpovaný, že by mu
voliči nikdy neudělili hlas, a zbytek kandidátky dané strany by dostal
hlasy rovnoměrně, tak by k žádnému přeuspořádání nedošlo (za
předpokladu, že M > 11).

Dalším efektem, který přeuspořádání kandidátky nepřeje, je samotný
význam hlasu pro stranu. Když volič zaškrtne křížek u strany S, a
navíc volí některé kandidáty ostatních stran, automaticky tak dává
hlasy kandidátům ze začátku strany S, to znamená nejen M-x hlasů
straně S, ale navíc "preferenční" hlasy lidem ze začátku kandidátky.

Hlasy pro stranu -> počty mandátů pro stranu

Z počtu hlasů pro stranu se spočítá, kolik která strana v zastupitelstvu získá mandátů (pokud překročí pětiprocentní hranici). To se provádí tzv. D'Hondtovou metodou. n-tý kandidát na kandidátce strany, která získala celkem h hlasů, jakoby obdrží h/n hlasů. Následně se vybere M zastupitelů s nejvyšším takto spočteným "skóre". Tato metoda způsobí, že poměr mezi počty zastupitelů jednotlivých stran bude přibližně stejný jako poměr mezi počty hlasů, které tato strana obdržela.

Traduje se, že tato metoda nahrává velkým stranám, ale není to až tak úplně pravda. Ono "nahrávání velkym stranám" je známé z voleb do poslanecké sněmovny, kde se D'Hondtova metoda počítá v každém kraji zvlášť, a přitom tyto kraje disponují nevelkým počtem mandátů. To vede k akumulaci "zaokrouhlovacích chyb", které opravdu velkým stranám mírně nahrávají. Nicméně ve volbách do městských zastupitelstev se D'Hondtova metoda použije jenom jednou, a jakékoli "nadržování velkým stranám" se vejde do rozmezí jednoho mandátu. Ale já bych řekl, že je to spíš jenom tím, že není možné, aby byl poměr hlasů přesně stejný jako počet zastupitelů, když počet zastupitelů jedné strany musí být relativně malé celé číslo.

Zvolení zastupitelé

Když máme částečně přeuspořádané kandidátky stran a
počty mandátů, které dané strany získají, vyjde z toho, kteří lidé se
stanou zastupiteli a můžou slavit. A nebo zoufat, že se nechali
kamarádem ukecat, aby je napsal na kandidátku na "nevolitelné" místo
(kvůli vyšší síle hlasu pro stranu), a najednou na ně padá nová práce
a nová zodpovědnost :-) (o takovém případu už jsem taky slyšel).

Závěrem

Co si budeme povídat, systém obsahuje řadu absurdních momentů. Ať už
to, kolikrát se hlasy převádí z hlasů pro stranu na kandidáty, a zase
zpátky, či to, že preferenční hlasy můžete udělovat všude, jen ne své
oblíbené straně.

A co z toho plyne pro voliče? Můžeme zopakovat klasické poučky o tom
"jak se volí v komunálu", ale s o něco větším vhledem než obvykle:

• Můžete dát křížek k jedné straně, a smířit se s tím, že na pořadí kandidátky této strany nebudete mít vliv.
• Můžete volit převážně jednu stranu, a navíc část svého hlasu "obětovat" k tomu, abyste zaškrtli pár jednotlivých osob z dalších kandidátek. Tyhle preferenční hlasy budou mít na zisk daných stran marginální vliv. ale mohou pomoci osobnostem přeskákat na první místa kandidátky dané strany. A když už takto nedáváte své straně plný počet hlasů, můžete toho využít -- místo křížku u celé strany, můžete být vybíraví, kterým kandidátům své oblíbené strany dát "negativní preferenční" hlas místo těch posledních kandidátů v seznamu. Ačkoli na velký účinek těchto "negativní preferenční" hlasů nelze spoléhat.
• Můžete si vybírat osobnosti napříč kandidátkami. Je třeba dát pozor, aby se nepřekročilo M (hlas by byl neplatný). Pokud chcete svým hlasem ovlivnit i zisky jednotlivých stran, je vhodné využít svého hlasu co nejvíc a dát zhruba M křížků. Jen je třeba si uvědomovat, že váš hlas nejde jenom zakřížkovaným kandidátům, ale částečně je to odměna straně, kolik kvalitních kandidátů byla schopna postavit. Pokud naopak chcete, aby měl váš hlas zejména "prefererenční" efekt, a strany z něj moc neměly, křížkujte kandidátů málo.

Zdroj: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-491